Strategie chovu

13.09.2011 18:15

 

  1. Pokusit se odchovat výstavní andulku co nejvíce odpovídající  vzoru dle WBO. Nesnažit se o odchov velkých nevzhledných ptáků s  peřím trčícím na všechny strany, až abnormálně velkými hrdelními znaky a přehnaně velkým opeřením hlavy.
  2. Pokud to je možné neprovádět úzkou příbuzenskou plemenitbu, maximálně ve vztahu bratranec – sestřenice a to pouze u linií, které nevykazují, nebo pouze v minimální míře, příznaky inbreední deprese.   
  3.  Do chovu vybírat pouze ptáky, u kterých se neprojevilo žádné vážnější onemocnění, bez problémů snášející teplotní změny aj., tj. u kterých předpokládáme dobrý imunitní systém.  
  4.  Nesnažit se za každou cenu rozmnožit výstavně kvalitního jedince, který má zjevné problémy s rozmnožováním, plodností.  Pokud se podaří ho rozmnožit, je nutné sledovat tuto linii v tomto znaku a v případě dalších problémů ji vyřadit z chovu.
  5. V žádném případě nepoužívat hormonální stimulace.
  6. Vést přesnou evidenci svého chovu, snažit se zjistit, pokud je to možné, příbuzenské vztahy mezi nově nakoupenými jedinci.
  7.  Evidovat délku života jedinců, snažit se zařazovat do chovu jedince (popř. jejich potomky), kteří  se dožili co nejvyššího věku a dlouho zůstali plodní.
  8. Snažit se vyšlechtit výstavní andulku nejen co do kvality vzhledu, ale též s dobrými reprodukčními schopnostmi a imunitním systémem.
  9.  Využít znalostí peříznalství, založit si evidenci per chovných ptáků.
  10.  Nezapomenout na radost z chovu, na možnosti etologických pozorování, rozumného experimentování a využití zkušeností předchozích generací chovatelů.