Chov, chovné páry, chovná linie
První zkušenosti s chovem výstavních andulek jsme získali v roce 1992. Po několika letech chovu jsme z nedostatku vhodných prostor chov přerušili a vrátili se k němu v roce 2008.
Prvních 6 chovných párů jsme koupili od Marka Vlka na jaře 2008. Na podzim jsme chov doplnili o jednoho samce od Milana Habrcetla a jeden pár získali od Milana Ročka. Na jaře 2009 jsme chov dále rozšířili o další čtyři samice od Milana Habrcetla a dva samce od Jiřího Melichara.
V prvním roce chovu jsme nechali jednou vyhnízdit 3 páry a odchovali 4 mláďata (3 samci, 1 samice), z nichž jeden světle modrý samec, se jeví jako vysoce kvalitní. V letošním roce jsme odchovali celkem 23 mláďat, z nichž minimálně 8 použijeme do chovné sezóny 2010. Chovná linie je v současné době založena na andulkách od M. Vlka a M. Habrcetla, další andulky máme zatím jako chovnou rezervu.
Pro evidenci chovu využíváme chovné listy, zakládané po ročnících do chovné knihy. Mláďata kroužkujeme kroužky od Jiřího Straky z Bludova. Díky evidenci je možné vystavit rodokmeny na námi odchovaná mláďata.
I náš relativně malý chov se snažíme na přísném výběru kvalitních jedinců. V současné době se snažíme vybudovat vlastní chovnou linii a v budoucnu bychom se rádi pravidelně zúčastňovali výstav andulek.
Náš hlavní zájem není „jen“ vyšlechtit ideální výstavní andulku, ale zajímá nás též genetika a možnosti ověřování jejích zákonitostí u výstavních andulek, otázky týkající se vlivu domestikace na druh Melopsittacus undulatus a další témata týkající se problematiky od přírody k welfare.
Výstavní andulky chováme v souladu s našimi ročními obdobími, hlavní chovná sezóna je zhruba od dubna do října. V ptačím domku jsou ptáci více vystaveni výkyvům teplot v rámci den – noc i v dlouhodobým teplotním změnám v průběhu roku. V době rozmnožování mají ideální světelné podmínky, s dostatečným denním osvětlením. Jejich kondici ovlivňuje slunečního záření, strava je obohacována zelenou složkou – ptačinec žabinec, jitrocel kopinatý, řebříček obecný aj. Výsledky tohoto chovu se budeme snažit porovnávat s klasickým chovem, který využívá přitápění a prodlužováním dne pomocí umělého osvětlení. Zajímá nás řada otázek týkajících se především počtu mláďat, udržení kondice jednotlivých ptáků v průběhu roku apod. Stručně řečeno, zda si andulka i přes zcela zjevnou změnu exteriéru uchovala i své původní vlastnosti.
Naším dalším cílem je pokusit se založit chov na měřitelných ukazatelích a hodnocení kvality pera jednotlivých ptáků. Z a tímto účelem bychom rádi vypracovali metodiky posuzování výstavních andulek pomocí dat, které je možno objektivně hodnotit a porovnávat.